O budoucnosti Galerie Jaroslava Fragnera

Galerie Jaroslava Fragnera má v českém i středoevropském kontextu jedinečné postavení. Po desetiletí formovala diskurz o architektuře a tvořila jeden z pilířů odborné komunity. V roce 2020 objekt galerie zakoupilo České vysoké učení technické v Praze, od té doby galerie spadá přímo pod rektorát ČVUT. Fakulta architektury se znepokojením sleduje kroky, které podle ní směřují k degradaci významu Galerie Jaroslava Fragnera. Posledním takovým krokem je nově vydaný statut galerie, který neprošel diskuzí se zástupci akademické samosprávy, ani s odbornou akademickou obcí. 

Vážený pane rektore,

jménem Fakulty architektury ČVUT v Praze, která je největší vzdělávací institucí v oboru v České republice, se na Vás obracíme ve věci Galerie Jaroslava Fragnera (GJF).

Galerie hrála klíčovou roli už v předrevoluční době. Přestože patřila Svazu architektů, pořádala zásadní výstavy o historické i současné architektuře. Výstavy Středotlakých (1989) nebo Urbanity (1986, 1988, 1990) byly ve své době mimořádně vlivné a s historickým odstupem je lze označit za výjimečné i ve středoevropském kontextu. Po roce 1989 se GJF plně zapojila do mezinárodního dění, informovala o současné české a světové architektuře, a díky spolupráci s předními historiky a historičkami architektury přispěla k mezinárodnímu věhlasu architektury českého modernismu. V novém tisíciletí se orientovala na monografické výstavy současných českých i zahraničních architektů, významná architektonická témata, historii architektury, přesahy k umění a ekologii či problematiku veřejného prostoru. Výstavy byly často doplněny doprovodnými akcemi, díky nimž galerie zaujala významné místo v pražském kulturním a festivalovém prostředí. U příležitosti výstav vycházely odborné knihy a katalogy a řada z nich dodnes patří do kánonu literatury věnované české architektuře. GJF tak už několik desítek let formuje diskurz o současné architektuře, umění a hodnotách a tvoří jeden z hlavních pilířů odborné komunity.

Proto jsme podporovali a s nadšením přijali rozhodnutí vedení ČVUT zakoupit budovu na Betlémském náměstí včetně GJF. Naše univerzita tak získala možnost využít svého špičkového odborného zázemí k rozvoji této architektonické galerie, ke zvýšení její prestiže ve středoevropském prostoru a tím i k posílení mezinárodní relevance naší technické univerzity.

To je běžné na předních zahraničních univerzitách – zmiňme například Architekturmuseum der TUM, gta exhibitions v rámci ETH Zürich nebo Architecture Gallery na Yale School of Architecture. Galerie a muzea architektury se v rámci těchto institucí podílejí na formování odborného a mezioborového diskurzu a působí jako styčný bod s širším akademickým prostředím i laickou veřejností.

S hlubokým znepokojením proto sledujeme události posledních měsíců, které vygradovaly do situace, kdy je provoz galerie, jenž z povahy věcí vyžaduje dlouhodobé plánování, zcela paralyzován. Hrozí ztráta renomé této významné galerie architektury i ČVUT jako přední instituce, která vychovává téměř dvě třetiny architektů a architektek v České republice.

Důvodem je:

• nevyjasněnost VIZE zaměření galerie v rámci ČVUT a její role ve veřejném prostoru,
• nevhodně nastavený a neodborný proces řízení galerie. Galerie je řízená rektorem, galerijní rada je de facto kontrolním orgánem, namísto aby byla odborným partnerem ředitele / ředitelky při naplňování vize galerie,
• omezená komunikace vedení ČVUT, nezapojení odborné akademické obce do formulace vize a přípravy souvisejících dokumentů.

Dokladem je znění právě vydaného příkazu rektora – Statutu Galerie Jaroslava Fragnera. Statut galerie neprošel diskuzí se zástupci akademické samosprávy, natož s odborníky a odbornicemi, kteří působí na Fakultě architektury a Fakultě stavební. Poslání galerie je poníženo na prezentaci prostřednictvím projektů a realizací, ředitel/ka je redukován/a na administrativní/ho pracovníka / pracovnici Rektorátu bez odborných pravomocí, devítičlenná galerijní rada „rozhodující prostou většinou všech členů“ je složena ze 4 členů / členek nominovaných fakultami, kteří / které přes svou odbornost hrají okrajovou roli vedle dalších 5 členů / členek rady nominovaných rektorem.

Znepokojující je také to, jak vedení univerzity jedná s experty, kteří souhlasili s členstvím v galerijní radě a byli ochotni svými zkušenostmi přispět k rozvoji naší univerzity. Jedná se o špičkové odborníky a odbornice, s širokou expertní působností a zahraniční zkušeností.

Jaká má být galerie architektury na přední evropské technické univerzitě? Má to být galerie s mezinárodním rozměrem, která bude i nadále hrát nosnou a iniciační roli v oboru a která bude rozvíjet diskurz o roli architektury v 21. století.

Jaká galerie architektury na ČVUT nemá být? Především se nesmí stát obdobou neblaze známých „svazových výstav“ (Выставка достижений народного хозяйства) z minulého režimu, jak předjímá nový statut galerie: „Pokud o to fakulty požádají, musí být do programu GJF ředitelem GJF zařazeny prezentace a výstavy fakult ČVUT, které se zabývají architekturou, a to jak prezentace a výstavy studentské, tak prezentace a výstavy akademických pracovníků fakult“. Takové výstavy je v GJF možné uspořádat, relevance a odborný význam zamýšlených výstav by ale měly vždy projít nezávislým oponentním řízením. Prostor pro prezentaci studentských prací a prací akademických pracovníků mají jednotlivé fakulty ve svých budovách.

Galerie architektury může sehrát významnou roli při zvýšení prestiže oboru architektura na ČVUT v celosvětovém kontextu. K tomu jako univerzita musíme poskytnout vhodné podmínky. Dosavadní postup vedení ČVUT včetně nově vydaného Statutu Galerie Jaroslava Fragnera ale směřuje k degradaci této renomované galerie s dlouholetou tradicí.

Je třeba co nejdříve podniknout kroky, které povedou k nápravě současného stavu:

– otevřít celouniverzitní diskuzi o vizi galerie

– v návaznosti na to přeformulovat Statut GJF včetně

• poslání a cílů galerie, respektujících mezioborový přístup, mezinárodní přesah a odbornou diskuzi,
• nastavení funkce ředitele / ředitelky jako odborného kurátora s pravomocí sestavovat program galerie,
• nastavení galerijní rady jako partnera a kompetentní opory ředitele / ředitelky,
• definování požadavků na složení a odbornost jednotlivých členů rady s důrazem na jejich mezinárodní erudici a renomé. Musí se jednat o osoby, které mají zkušenost s aktuálním diskurzem architektury a současnou prezentací architektury i urbanismu na mezinárodní úrovni.
• omezení mandátu ředitele / ředitelky galerie na určité období (např. 3-4 roky) a vypsání výběrového řízení na ředitele / ředitelku, kde si současná ředitelka může obhájit svoji koncepci, případně se o místo může ucházet uchazeč/ka s jinou koncepcí,

– znovu jmenovat galerijní radu na základě nově definovaného složení a odbornosti.

Fakulta architektury v této věci nabízí veškerou myslitelnou pomoc a podporu, vč. případného převzetí odpovědnosti za celé fungování galerie a jejího provozního financování.

S pozdravem,

doc. Ing. arch. Dalibor Hlaváček, Ph.D.
děkan Fakulty architektury ČVUT v Praze

doc. Ing. arch. Jan Jakub Tesař, Ph.D.
předseda Akademického senátu Fakulty architektury ČVUT v Praze

Projednáno na Kolegiu děkana FA ČVUT, 19. 2. 2025.
Schváleno Akademickým senátem FA ČVUT, 20. 2. 2025.