Trojúhelnikový dotek

Prostor prožívání v bílé budově, kde trojúhelníkový prostor přechází do větvovitého lesa, evokuje jemnost a pokoru Constantina Brâncușiho. Volím jeho sochu Măiastra (1908), která odráží počátky hledání a objevování. Pevný spodek symbolizuje zem, hlava patří jinému, svobodnému světu. Návštěvník skrze ni objevuje pravdivost a majestátnost. Prostřednictvím trojúhelníkového prostoru návštěvník postupně směřuje k soše, zatímco stěny se otevírají a poskytují jí prostor. Místo pro intimitu. Dále vybrané sochy Bird in Space (1940), The Kiss (1908) a Mlle Pogany (1913) se otevírají do krajiny, jejich příběhy jsou tiché a důvěrné, a okolní svět proniká skrz široká okna. Místo pro objevování.