KLUBOVNA LESNÍHO HŘBITOVA NA ŠIBERNÉM VRCHU V ŘEVNICÍCH. Vedle Edy stála monumentální stavba, kterou si prohlížel s určitou nejistotou. Nerozuměl jejímu účelu a rozčilovalo ho, jakým způsobem na sebe upoutává pozornost a upozaďuje tak hřbitov za sebou. Její vrchol jasně svítil a Eduard se i přes své předsudky vydal do jejího nitra. Zprvu ho vyděsila ta výška, kterou spatřil nad sebou, avšak neváhal a vydal se po schodech vzhůru. Ve chvíli, kdy vystoupal na samotný vrchol stavby, spatřil tu nádheru, kterou by nebyl schopen z kopce u hřbitova zažít.
Místo se stalo symbolem naděje pro všechny. Maják svítí pro nové generace, hřbitov je místem paměti a respektu. Eduard se později rozhodl zůstat v Řevnicích a stát se součástí komunity, která našla rovnováhu mezi minulostí a budoucností.
