Výstava Erasmus
Ein Stück Triest
Anotace
Zabouchly se dveře, nastala tma a ticho. Jasan pocítil úzkost. Nacházel se v místnosti bez jediného okna vyplněné regály s nářadím. Dny, týdny nebo roky ležel v jedné z polic a poslouchal zvuky okolí. Tlumené údery neznámo odkud. Drsné ruce vynesly jasan ven ze sklepa. Světlo jej oslnilo. Tlumený hovor a občas pád omylem upuštěného nástroje se rozléhaly prostorem. Když si jasan přivykl na světlo, uviděl krásný prostor. Trojlodní a trojpodlažní. Betonový a ocelový. Vládla zde téměř posvátná atmosféra. Ve spodní části i na galeriích pracovali soustředění řezbáři a vytvářeli umělecká díla v podobě hudebních nástrojů. Okny šlo vidět na vzrostlé stromy v parku i na nedaleký kostel. Zrovna zapadalo Slunce a v posledních paprscích dne tančily hoblinky dřeva. Zde nastala přeměna jasanu na housle.
Moje klíčová zkušenost z pobytu
V ateliéru nás bylo výrazně méně než na naší škole. Také škola disponovala většími prostředky a díky tomu poskytovala studentům skvělé zázemí (materiály, tisk a pomůcky zdarma ve škole). Teoretické předměty byly vyučované v rámci specializací, což byl blok předmětů zabývající se do hloubky jedním tématem. Byl to téměř druhý, ale teoretický ateliér. Všichni byli ochotní, usměvaví a vypadali, že jim na studentech opravdu záleží. Komunikace ze strany školy byla s tou naší nesrovnatelná. Jen úroveň studentů byla nižší, než jsem byla zvyklá.