Obilní skladiště jsou stavby zvláštního technického, ale také hospodářského účelu. Od konce devatenáctého století si je stavěla svépomocná rolnická družstva, která díky nim postupně převzala značnou část obilního obchodu a stala se proto také hlavním nástrojem jeho regulace, provedené první československou republikou. Od počátku se architekti a inženýři specializovaných soukromých, družstevních i státních projekčních kanceláří snažili dát jim nejvhodnější dispozici, konstrukci i vnější podobu, najít výslednici technologie a hospodárnosti a tedy vytvořit nejlepší typ, opakovaně využitelný projekt, a v tom na ně navázali i projektanti obilních sil státních výkupních organizací socialistického Československa. Publikace identifikuje a lokalizuje 360 obilních skladišť a sil v Českých zemích, na Slovensku a Podkarpatské Rusi, a podává tak přehled po této dosud spíše opomíjené součásti průmyslového dědictví.
