Vybavení Prahy územně plánovací dokumentací vykazuje na jedné straně překryvy a na straně druhé velké mezery v soustavě používaných nástrojů. Na plány nenavazuje odpovídající systém implementačních nástrojů, namísto toho je realizace jednotlivých záměrů předmětem složitých jednání, v nichž město a jeho orgány hrají spíše pasivní roli vůči developerům a jsou často napadány občanskými sdruženími, která mají vůči řadě projektů výhrady.