Výzkum se zaměřuje na problematiku českého venkova. Soustředí se na možnosti regulace nové výstavby tak, aby mohla vznikat soudobá architektura, která by zároveň byla schopna navázat na tradiční zástavbu – uchovat v sobě hodnoty skrývající se pod pojmem venkovský charakter. Rozvíjí téma venkovského charakteru a definuje ho. Jako těžiště vidí vymezení venkovského sídla vůči městu a nalezení jedinečnosti, jež je typická pouze pro venkov. Současná podoba venkova není jen tvar, forma, materiál, ale jsou to významy, které těmto vnějším vizuálním charakteristikám daly vzniknout. Mezi vnější formou a způsobem života je přímý vztah. Zkoumání tohoto vztahu může přinést nové způsoby regulace výstavby, které budou lépe reagovat na proměnu způsobu života venkova.