Předmětem článku je vztah procesu rozšiřování zastavěného území města a s tím spojené omezování dostupnosti volné krajiny. Dostupnost volné krajiny je v úvodní teoretické části článku představena jako jeden ze zásadních parametrů kvality života ve městě. Použitá metodika spočívá ve využití GIS analýzy vývoje geografického tvaru zastavěného území města Liberec a jeho vlivu na přímou dostupnost volné krajiny v zázemí města při porovnání s dalšími třemi krajskými městy. Výsledky výzkumu indikují, že záleží nejen na samotné velikosti zastavěného území, ale také na jeho tvaru v krajině.