Cílem práce je definovat systém říční (potoční) jako základní přírodní infrastruktury v Praze z pohledu krajinářské architektury a stanovit její potenciál v rámci zelené infrastruktury. Vychází z předpokladu, že vodní toky se svými povodími jsou základem funkční přírodní krajiny, a to i v zastavěném území. Pochopení říční (potoční) krajiny jako propojeného krajinného systému vede k vytvoření nového vztahu mezi městem a krajinou.
Publikace