Ladislav Konopka a Alois Hloušek patřili k nejvýznačnějším jihočeským architektům druhé poloviny 20. století. Oba dva studovali na Fakultě architektury a pozemního stavitelství ČVUT v Praze, kterou absolvovali v roce 1960. Ve stejném ročníku s nimi byli například také Boris Čepek nebo Jan Matyáš, kteří stejně jako Konopka a Hloušek dostali po ukončení školy umístěnky do Stavoprojektu v Českých Budějovicích.1 Po „zakladatelské“ generaci Bohumila Böhma, Jana Bendy, Jaroslava Škardy nebo Jiřího Vondrky tak krajská projektová a inženýrská organizace České Budějovice získala na samém počátku šedesátých let posilu v podobě mladých absolventů, kteří se rychle vyprofilovali jako svébytní a kreativní architekti. Ladislav Konopka a Alois Hloušek zůstali ve Stavoprojektu až do roku 1990, respektive 1991, přičemž řadu projektů a realizací z doby, kterou v jihočeské „továrně na projekty“ strávili, zpracovávali jako autorská dvojice.