Studie „Architektura jako skulptura“ charakterizuje dílo Santiaga Calatravy ve světovém kontextu, je připomenuto obsáhlé typologické spektrum jeho staveb. Provádí se deskripce charakteristik realizací z ateliéru tohoto architekta: konstruktivnost, výjimečná organičnost, krása a monumentálnost – stavba jako živý organismus odkazující na svůj skelet, evokace vize přesahující funkci. Na závěr studie je položena otázka strategie začleňování soudobé světové architektury do struktury města Prahy