Autoři
Seidler, D.
Publikováno v
In: XVIII International Academic Conference WISE CITY THEORY AND PRACTICE Challenges in the Face of Cricis. Krakow: Cracow University of Technology, 2024. p. 27. ISBN 978-83-955526-5-6.
Rok
2024
Podkategorie
Abstrakt ve sborníku
Související lidé
Anotace
Many cities are struggling with lack of space, high demand for using attractive locations and costs of properties. Closer look to the urban structure, its historical development and current state might reveal empty spaces, that are left unused for a long time. Large areas like brownfields are often part of the whole city masterplan or intention of big private investors. Smaller plots from street gaps to hardly buildable lands in a dense structure might be left unused for complicated building conditions as well as various ownership reasons. The abstract explores the theme of unused small plots and their potential to become helpful contributions in the neighbourhood by strategic
steps and different architectural means of exploring land use possibilities. Those small empty sites are often surrounded by fence and waiting for a better condition to increase their economic value.
Some of those plots are used by makeshift objects with lack of valuable purpose. Furthermore, those objects are often not building up on the site potential or solving problems. Nevertheless, temporary
objects might be the first step to fully engage complicated and empty plots to the liveable city structure, serving residents by different types of temporary or even pop-up structures of different content. Even the mode of using instead of leaving empty plots behind the fence might increase the vitality of the neighbourhood, foster the community, and test the possibility of more permanent site usage. To follow the sustainable development of build environment, empty lands in urban fabric can be a chance to deal with growth, especially increasing number of cities´ s population. Smaller plots located in the stabilized historical urban structure are often subjects of different requirements. On the other site those smaller unused sites might be considered as one of the few opportunities to improve the liveability of a certain part of the city. A strategic approach that involves stakeholders like city planners, architects, community groups, residents, and professionals from different fields of specialization, can move forward engaging urban gabs to the whole urban form with positive impact. The way those small empty sites can be used might be different than just constructing a building. One of the well-known examples is Aldo van Eyck´s work on playgrounds in Amsterdam during 70s and 80s of the 20th century. Van Eyck used to propose playground objects placed on
empty sites or fulfilling street gaps remaining after destroyed houses during the Second World War. Some of the contemporary proposals use the same scheme of turning the empty plot in the historical urban fabric into playgrounds, e.g. Paris' basketball court Pigalle Duperré. What are the other options, architectural means and which fully described scenario with consequences helps to engage small unused plots in an urban structure?
Autoři
Dvořáková, K. ed. - Holeček, J. ed. - Prokop, Š. ed., - Seidler, D. ed.
Publikováno v
FA ČVUT, Thákurova 9, Praha 6, 166 34, 2023-12-07/2023-12-08. Praha: CTU. Faculty of Architecture, 2023. Architektura v rozšířeném poli. vol. 2. ISBN 978-80-01-07262-2.
Rok
2023
Podkategorie
Sborník
Autoři
Seidler, D.
Publikováno v
In: 12th ACAU 2023: Proceedings of 12th International PhD Students Conference. Brno Technical University, 2023. p. 131. ISBN 978-80-214-6206-9.
Rok
2023
Podkategorie
Abstrakt ve sborníku
Související lidé
Anotace
The beginning of minimalism is related to the book Phenomenology of Perception by
French philosopher Maurice Merleau-Ponty. The book, published in 1945 and translated into English in 1962 by Colin Smith influenced artists in the 60s in the United
States. They were preoccupied by human perception of their artworks. Minimalist
architecture emerged in the 80s. How do we perceive architecture’s lack of signs? The
aim of the paper is to introduce us to the discussion about the perception of minimalist architecture.
Autoři
Seidler, D.
Publikováno v
In: Forma je téma. Praha: CTU. Faculty of Architecture, 2023. Architektura v rozšířeném poli. vol. 2. ISBN 978-80-01-07262-2.
Rok
2023
Podkategorie
Stať ve sborníku
Související lidé
Anotace
Česká architektka Alena Šrámková (1929 - 2022) zdůrazňovala morální a výchovnou funkci architektury. Baráky a architektura by měly člověka usměrňovat. Vztaženo na délku lidského života, prostředí okolo nás působí již od dětských let. Existuje několik druhů elementů sídel ve vztahu k jeho obyvatelům. Od nepřímého určení k užívání jako osvětlení, technická infrastruktura, apod. které lidé užívají bez větší spoluúčasti. A pak jsou prvky přímo určené k aktivnímu používání jako venkovní posilovny, nebo hřiště různého určení, včetně těch dětských. Dnešní formy veřejných hracích prvků napodobují hrady, rozhledny, popř. zvířata ve zmenšené i odpovídající podobě. Použití umělých materiálů jde ruku v ruce s plněním bezpečnostních předpisů vyžadovaných na tyto části veřejného prostoru. Ve druhé polovině 20. století však existoval odlišný názor na ztvárnění těchto elementů veřejného prostoru a jednotlivě i sériově nabývaly i abstraktnějších forem, nemluvě o výtvarném řešení. Jejich přínos pro dětský věk plně vyhodnocujeme až dnes. Příspěvek porovnává prvky dětských hřišť vzniklých v zemích bývalého východního bloku a mnohé realizace van Eyckovy v Amsterdamu.
Autoři
Seidler, D.
Publikováno v
Beton. 2022, 22(2), 66-69. ISSN 1213-3116.
Rok
2022
Podkategorie
Článek
Související lidé
Anotace
Na vybraných příkladech se článek snaží nastínit vývoj v používání betonu pro sochy umístěné ve veřejném prostoru. Text se věnuje vývoji technologií uplatněných při tvorbě betonových objektů od prostého vylévání betonu do formy přes prefabrikaci až po dnešní sofistikovanější roboticky zhotovované artefakty. Vybrány jsou příklady figurativního umění, abstraktního sochařství a objektů na hraně mezi architekturou a skulpturou, které se objevily v organismu města.
Autoři
Seidler, D.
Publikováno v
In: 13th Architecture in Perspective 2021 / 13. Architektura v perspektivě 2021. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava. Fakulta stavební, 2021. p. 46-49. ISBN 978-80-248-4552-4.
Rok
2021
Podkategorie
Stať ve sborníku
Související lidé
Anotace
Příspěvek nastiňuje počátky minimalismu a inspiraci výtvarného směru minimalismu pro architekturu. Téma zaměřené na minimalistickou architekturu se dotýká také výtvarného umění, kde minimalismus
jako směr začal. Nejde se vyhnout ani starším zdrojům inspirace minimalistické architektury jako je cisterciácká architektura dvanáctého století, kterou se mnoho současných architektů (především John Pawson
a Tadao Ando) inspirovalo. Snahou článku je zmapovat minimalistickou architekturu v širším rámci, vysvětlit
co vlastně minimalistická architektura je a čím je charakteristická. V článku je nastíněn rozpor mezi starším
smýšlením minimalistů a novějšími odnožemi na pomezí umění a architektury i v samotné architektuře.
Příspěvek se dotýká i více filosofičtěji zaměřené inspirace od japonských směrů Wabi-sabi a Zen budhismu po
evropskou filozofii Descarta a Fenomenologii vnímání psanou Mauricem Merleau Pontym.