Lidé

M.A. Klára Ullmannová

doktorandka; koordinátorka doktorského studia

Výzkumné projekty

Hlavní řešitel
Ullmannová, K.
Řešitelský tým
Trvání projektu
2023
Anotace
Tento jednoletý projekt navazuje na předcházející SGS navrhovatelky na téma "Architektura druhé poloviny 20. století a památkové hodnoty - teorie a praxe v Česku" a svou pozornost obrací konkrétně k 70. a 80. létům a uplatňování vzorů západní high-tech architektury a jejich architektonické interpretaci v tehdejším normalizačním Československu. Cílem projektu je zmapovat vývoj chápání high-tech architektury v českém prostředí v době mezi 70. a 80. lety na jedné straně a dobou po roce 1989 na druhé, a to se zvláštním zřetelem k otázkám, které může high-tech architektura v současnosti nastolovat v památkové péči. Projekt je zpracováván se záměrem přispění k celoevropské debatě o památkových hodnotách a zachovávání high-tech architektury, a to prostřednictvím plánované účasti na konferenci High-tech Heritage: (Im)permanence of Innovation v září 2023 a následné publikaci příspěvku.
Trvání projektu
2023-2027
Anotace
Stavoprojekt vznikl v roce 1948 jako státní projekční organizace, sdružující architekty, inženýry a spřízněné profese. Příslušel k Československým stavebním závodům a představoval v mnoha ohledech naplnění snů a příprav radikální levicové avantgardy. Ale také samozřejmou odpověď na aktuálně probíhající společenské a ekonomické změny (zestátňovala-li se výroba a zemědělství, bylo nutno kolektivizovat i procesy a plánování s nimi související) a na potřebu rozsáhlé rehabilitace válkou zasaženého hospodářství a osídlení. Aktivity Stavoprojektu se soustředily zejména na infrastrukturu, průmysl, bydlení, památkovou péči, veřejné budovy, ale také na typizaci, urbanismus a územní plánování atd. Přestože se následně státní projekční instituce, navazující na zárodečný Stavoprojekt, do roku 1989 několikrát zásadně transformovaly, dopad konceptu centralizace na tuzemskou architekturu byl dalekosáhlý. Proměnil naši krajinu a osídlení, odbornou obec a teorii, výrobu, projekční i stavební praxi. Stavoprojektu v jeho formativních letech 1948–1953 bylo přesto dosud věnováno velmi málo odborné pozornosti a v dějinách architektury se jeho reflexe opírala zejména o (ideologicky deformovanou) dobovou literaturu a řídké paměti aktérů. Archivní fond ústředí Stavoprojektu z let 1948–1953 zůstal až do nedávné doby nezpracovaný. Jeho důkladné studium a intepretace, plánované v tomto projektu, ale mohou vrhnout zcela nové světlo na kořeny, evoluci a chod této instituce, na projekční a zadávací procesy v raných poválečných letech, na hledání možností a limitů centralizace a mezioborové spolupráce, na autorství, ambice a záběr činnosti Stavoprojektu. Projekt usiluje o zaplnění jedné z největších mezer v dějinách české moderní a poválečné architektury.
Hlavní řešitel
Trvání projektu
2021-2022
Anotace
Tento projekt se zabývá diskurzy o architektuře druhé poloviny 20. století v Česku ve vztahu k památkové péči. "Poválečná" architektura 20. století se stává více rozšířeným tématem, ale také častěji předmětem sporů. Zachování, respektive demolice poválečné stavby je obvykle doprovázena spory o nárok na "pravdu", a tyto debaty často vyvolávají až nesmiřitelný svár mezi jednotlivými zainteresovanými stranami. Doposud byla architektura druhé poloviny 20. století v Česku předmětem různých výzkumů - obvykle byla zkoumána z hlediska historického, konstrukčního, či pomocí rozhovorů. Ráda bych přispěla k těmto stávajícím výzkumům, a to zaměřením se na hledisko diskurzu. Budu zkoumat diskurzy současných sporů a tvrzení souvisejících s "poválečnou" architekturou v Česku za použití analýzy diskurzu a její interpretace s pomocí teoretických rámců vypůjčených z kritických disciplín humanitních a sociálních věd. Tento projekt je plánován jako dvouletý; prezentace výstupů je předpokládána v druhém roce.

Za obsah této stránky zodpovídá: prof. Ing. arch. Petr Vorlík, Ph.D.