AMBI[T]VALENCE

Ambitem zákupského kláštera roku 1681 proudí první kapucíni, klášter čekají léta živého rozvoje. Roku 1950 tlumené mnišské kroky v ambitu střídá pravidelnost vojenského marše a klášter používá armáda československá, následně i sovětská. 1990 ambit opouští poslední kroky. 2005 se propadá střecha. 2025 ambitem procházíš ty. Ambit je svědkem rozvoje, použití i chátrání. Ruiny získávají nový smysl – slouží jako doklad proměny místa. Klášter v sobě nese záporné i kladné, rozpor, dvojakost – ambi[t]valenci.