Křivoklátsko – inventura, identita, vize
ZS 2024
Zadání
Ve dvacátých letech 20. století byla v Československu realizována tzv. pozemková reforma „jako největší čin nové republiky a dovršení převratu a národního osvobození.“ (Masaryk, Pekař). Na Křivoklátsku byla dokončena v roce 1929, kdy k zámku v Lánech, pořízenému v roce 1921 za 25 mil. Kč jako letní sídlo prezidenta republiky, odkoupil Státní pozemkový úřad od německého knížecího rodu Fürstenbergů celý Velkostatek Křivoklát, a to za bezmála 120 mil. Kč.
Celkem 410 km2 veškeré půdy, z toho 290 km2 půdy lesní a 120 km2 půdy zemědělské a ostatní, zahrnovalo 29 hospodářských dvorů, desítky sušáren, lihovarů, ale také cihelny, lomy, doly, hutě, elektrárny a pily. Součástí koupě byl rovněž zámek Leontýn, hrady Křivoklát a Nižbor s kompletním inventářem. Z veškerého majetku, odpovídajícího daňovému přiznání a roční majetkové dani 4,6 mil. Kč, si původní vlastník ponechal pouze pivovar, lihovar a cihelnu v Krušovicích.
Po sto letech od uvedené transakce je možné provést inventuru, kam hospodaření Československého a Českého státu dnešní Křivoklátsko přivedlo a co, kromě statutu Chráněné krajinné oblasti a Biosférické rezervace UNESCO, zbylo z jeho bohatství. Dále budeme sledovat, kam jeho vývoj směřuje, a jaké jsou vize budoucí podoby. Na počátku ovšem bude definice pojmů a prvotní otázka – v čem spočívá identita Křivoklátska?
Ze společného brainstormingu za účasti lokálních starostů, ochránců přírody, lesních správců a hospodářů vykrystalizují jednotlivá zadání v těchto tematických okruzích:
- bydlení pro zemědělské a lesní dělníky
- zemědělský dvůr
- obecní dům
- lihovar
- Fürstenberg brücke
- lesní závod Křivoklát
- (un)smart village
- (un)smart region
