Ateliér Vojtík/Záhora – Ateliér městského prostoru

Kontext

Hlavní tepny vstupující do Prahy tvoří v dnešní době převážně automobilové kapacitní komunikace. Tato dopravní strategie byla vytvořena v druhé polovině 20. století, kdy se forma dálničního tělesa dostala i do centrálních oblastí města. Tímto dědictvím je i severojižní magistrála, kterou se zatím nepodařilo „humanizovat“, ani v porevoluční době, kdy se začal měnit přístup v pohledu na město a jeho dopravu. 

         Severojižní magistrála vytváří zdroj velkého znečištění a hluku z nadměrné kapacity automobilové dopravy a na mnoha místech neprostupnou bariéru. Taky ji ale můžeme vnímat jako příležitost k velkorysému pojednání v podobě významné městské třídy. Severojižní osy města. Zásadní otázkou pro definici takové městské osy je místo, kde začíná a končí. Kde je to dálnice a kde ulice.

         Jedna z poloh pro novodobé městské brány je v místech, kde dálnice protíná městský okruh, který se stal novodobou „hradební zdí“ a další místa jsou tam, kde dálnice vstupuje do hustě obydleného území.

Místo

Pomyslná poloha jihozápadní brány města by dnes mohla být někde v oblasti Pankráce, Kačerova, Spořilova, nebo Roztyl, kudy do hlavního města z jihovýchodu vstupuje největší dopravní tepna mezi Brnem a Prahou. Nejzajímavější potenciál pak má území kolem Kačerova, kde ulice 5. května kříží městský okruh (Jižní spojku). Území slouží dopravním potřebám města a tvoří zároveň neprostupnou barieru mezi Krčí, Michlí, Spořilovem a Krčským lesem. Je to místo, kde by už dálnice měla být ulicí? 

Zadání

Cílem zadání je najít nejlepší polohu pro „začátek“ městské třídy, která tvoří důležitou severojižní osu Prahy. Navrhnout propojení sídelních břehů, překonat dopravní bariery a vytvořit adekvátní vstupní brány do města a nové lokální centrum. Sešít město a zahojit jizvu. Využít potenciál a obrátit periferii v živou čtvrť. A možná najít odpověď na otázku podoby novodobého vstupu do města. Možnost řešit jen menší území jako soubor budov kolem dopravního terminálu Kačerov (přestupy metro, bus, vlak.)… Řešení může být ideové i realistické, vizionářské i přízemní. Připouští se možnost práce v teamech.

         Zadání lze využít pro úkoly urbanistické (ATUR, ATVZ, ATV), architektonické (ATS1, ATV) i krajinářské (AT1 - velké měřítko - studijní programy KA, AUKA) a (ATKA-U - st. program AUKA).

Zadání DP, DSN a ATRN je domlouváno se studenty individuálně, se zaměřením na urbanismus a veřejná prostranství (po dohodě s možností design&build). Viz podmínky přijímání studentů do ateliéru.
 

Dotazy: Šimon Vojtík, vojtisim@fa.cvut.cz, 603 955 244