Osnova přednášek
Úvod do předmětu
- KRAJINA VE SVĚTLE KLIMATICKÝCH ZMĚN
- ANALÝZY KRAJINY
- HISTORICKÝ VÝVOJ KRAJINY A SÍDEL
- ČLOVĚK V KRAJINĚ, KULTURNÍ KRAJINA, VIZUÁLNÍ HODNOTY, IDENTIFIKACE S KRAJINOU
- VODA V KRAJINĚ
- STRUKTURA KRAJINY, LANDUSE, PŘÍRODNÍ PRVKY V KRAJINĚ, BIODIVERZITA, ÚSES
- HOSPODÁŘSKÉ VYUŽITÍ KRAJINY, ENERGIE V KRAJINĚ
- PRINCIPY PLÁNOVÁNÍ A NAVRHOVÁNÍ KRAJINY (Vztah sídel a krajiny)
- PLÁNOVÁNÍ KRAJINY A ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ, LEGISLATIVA
- NOVÉ TRENDY VE SVĚTĚ V PLÁNOVÁNÍ KRAJINY, INFRASTRUKTURY
Osnova cvičení
ZADÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE
LS 2023/24
Základní pochopení krajiny je vystavěno na získání dostupných podkladů, jejich analýze v souvislostech, vyhodnocení dat a samotném poznání místa. Krajinu zkusíme rozložit do vrstev, které zase budeme propojovat. Získané informace o území budeme vyhledávat a ověřovat v reálné krajině katastru venkovského sídla. Součástí předmětu je celodenní exkurze - workshop.
POSTUP PRÁCE:
1. ČÁST
VOLBA MÍSTA - VLASTNÍ KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ
Studenti krajinářské architektury: Propojené se ZKN, katastry v návaznosti na Novou Roli, práce ve dvojicích na jednom katastru
Studenti A + U a A + U + KA: Pro analýzu místa si zvolí jednotlivě samostatnou venkovskou obec, s menším rozsahem (500 – 1000 ha), nemá být součást města ani menší město (nemá převažovat zastavěné území). (Pro konzultaci na výběr území zaslat umístění v rámci ČR, zvolené území s hranicemi katastru (např. z map.cz), 2 – 3 obrázky a základní popis – rozlohu, počet obyvatel, hlavní charakter). Výběr obce na první hodině nebo do týdne (chat na teamsech nebo osobní konzultace). Po schválení lze přejít na analýzy:
2. ČÁST
ANALÝZY
Sběr dat - vyhledat dostupné podklady pro zpracovávané území, z nich vypracovat základní analýzy, formou mapky a krátkého popisu, charakterizujícího území. Dostačující je použití dostupných map, cílem není práce s mapami v dwg nebo GIS. Mapy nemusí být na celou stránku, lze je sdružovat podle významu, doporučujeme pracovat s různými měřítky a schématy. Každý výkres bude doplněn stručným textovým popisem.
a) Širší vztahy v území
umístění v rámci regionu, návaznosti a vazby
b) Přírodní podmínky
• geomorfologie, geologie, půda
reliéf území – sklonitost (kopce, údolí, vyvýšeniny), expozice (orientace)
geologie (typické horniny, nerosty, doly a lomy)
pedologie – bonita půd, půdní typy
• vodní režim v území – říční krajina (povodí, vodní prvky, zátopová zóna, mokřady, studánky, toky přirozené, upravené toky)
hydrogeologické podmínky
povodí
záplavová území
odtokové linie
• přírodní - vegetační
klima
fytogeografické členění (zasazení v rámci regionu)
potenciální přirozená vegetace
c) Historická struktura krajiny
přírodní, sídelní a kulturní prvky v historických mapách – Müllerovo mapování, Vojenská mapování, Stabilní katastr, ortofotomapa cca rok 1950 aj., vývoj urbanistické a krajinné struktury, dochované a zaniklé:
historické cesty
urbanistické a architektonické struktury, stavby a sídla
krajinné prvky – lesy, remízy, parky apod.
vodní plochy a toky
sakrální prvky
komponovaná krajina
d) Současná struktura krajiny a sídla
• využití krajiny – land-use
převažující hospodaření – lesy, pastevectví, zemědělství, určit způsob hospodaření
• přírodní plochy – krajinné prvky
krajinná infrastruktura, volná krajina, intravilán sídla a rozhraní,
stávající biotopy v území
charakteristiky krajiny – typologické prvky, jejich kvalita
• současná sídelní struktura a architektura
charakteristické znaky sídla, vztah sídla a krajiny, vazby
hodnotné stavby v obci i v krajině, duchovní místa
• infrastruktura
dopravní infrastruktura, dopravní areály
technická infrastruktura (včetně těžby), průmyslové a technické areály
e) Plánování a limity
• aktuální územní plán a další plánovací podklady
• ochranné režimy a limity (chráněná území, ÚSES, kulturní památky, naleziště, záplavová území, ochranná pásma technické infrastruktury)
f) Člověk v krajině
• prostupnost
pěší a cyklistická prostupnost, dopravní dostupnost, bariéry v území
návaznost na dálkové trasy
• vizuální vnímání
pohledové dominanty, místa výhledů, prostorové a vizuální vazby, vizuální bariéry a závady
• obytnost území
místa aktivit, přírodní a kulturní body zájmu v obci a krajině, rekreace, veřejná prostranství v obci s vazbami na významné stavby
• místní názvy (z map i používané přímo v místě obyvateli)
Závěr – odevzdávka na Teams. První prezentace.
Po odevzdání analýz a schválení lze přejít na další část – vyhodnocení a interpretace.
3. ČÁST
EXKURZE - WORKSHOP
ukázka expertní analýzy v terénu, na katastru vybrané obce, zadání vysvětlíme na cvičeních
4. ČÁST
FÁZE VYHODNOCENÍ – INTERPRETACE:
Vyhodnocení mapových analýz, na základě map hodnocení krajiny na místě
a. Mapování v místě – vnímání krajiny
Mapování je základem pro vlastní hodnocení charakteristik krajiny, jde o vyjádření prvků a typů krajin grafickou formou (vytvoření kreseb a popis krátkými texty), možné je přidat hodnocení podle významu. Více viz materiál Jak vnímat krajinu.
b. Vyhodnocení základní struktury a charakterů krajiny
Pro pochopení krajiny je klíčový vztah morfologie – vodní toky – osídlení, složením těchto vrstev vzniká základní struktura, do které vkládáme další vrstvy. Porovnat lze např. překryvem, a dále z toho vyvodit, co je v tomto ohledu v místě charakteristické – definovat hlavní charaktery krajiny. Zakreslit do mapky (pauzák, tablet).
c. SWOT analýza – závěr
na základě mapky stavu, a po svém vlastním pozorování v místě vyhodnotit data a vytvořit tzv. SWOT analýzu:
1) výkres hodnoty a negativa v území
2) výkres potenciál a hrozby
vše stačí v jednoduché kresbě (pauzák, tablet), s popisky popř. jednoduchou legendou
Závěrečná prezentace
5. ČÁST
ZÁVĚREČNÁ PRÁCE
Kompletní práce se všemi náležitostmi, před odevzdáním doporučujeme zkonzultovat.
Závěr – odevzdávka celé seminární práce na Teams.
ODEVZDÁNÍ:
digitálně na Teamsy, celkově se analýzy i vyhodnocení krajiny spojí do jedné brožury
Analýzy v polovině semestru. Obsah: celkové analýzy, všechny podstatné zpracovávané údaje
Závěrečná práce doplnění druhé části. Doplnění analytické části o jevy, zjištěné průzkumem místa, skici, swot analýza a závěrečné zhodnocení v mapách. Vše s doprovodnými texty, citacemi a zdroji.
Náležitosti odevzdané závěrečné práce:
titulní strana – název práce s uvedením místa, vedoucí práce, jméno studenta, datum, FA ČVUT
jednotlivé výkresy budou obsahovat:
• název projektu/seminární práce
• název/nadpis výkresu
• jméno autora
• severku (lze uvést jen na začátku s údajem, že vše je orientováno na sever)
• měřítko výkresu
• zákres hranic řešeného území (alespoň schematicky na každém výkrese)
• legendu
• texty – informace k mapám
• zdroje (uvádět buď přímo pod mapou nebo souhrnem na závěr, uvádět zdroj nejen u map, ale i u textových informací!!)
Při zpracování je důležité:
přehledně uvádět podstatné informace,
mapy v relevantních měřítkách (doporučuje se používat jen několik měřítek, ve kterých je jev jasně viditelný = velikost mapy úměrná informaci)
čitelnost a přehlednost
Grafické zpracování:
Výsledná podoba graficky jednotná, čitelné mapy i vhodná velikost písma, nejlépe si ověřit před odevzdáním v tištěné podobě. Nástroje: Indesign, Powerpoint, Canva apod., odevzdávat vytištěné do pdf. Graficky i obsahově nutno odlišit zpracování prezentace a závěrečné práce.
KONZULTACE:
Termíny konzultací jsou v rámci hodin cvičení, omezeně nabízíme možnost individuálních konzultací i online (např. při dlouhodobé nemoci). Doporučujeme minimálně jednu konzultaci v průběhu semestru.
HODNOCENÍ:
celkem 100 bodů
Kritéria – aktivní účast na workshopu - exkurzi (30%), odevzdané analýzy (30%), závěrečná práce (40%) povinná účast na hodinách, konzultaci a exkurzi.
Zápočet dostane každý, kdo práce odevzdal v zadaných obsahových a grafických parametrech do finálního termínu, a zúčastnil se konzultace a exkurze, k hodnocení ze cvičení je přihlíženo u zkoušky.