Struktura
Dějiny vědy, její smysl a vazba na společenské vztahy a hodnoty – Klára Brůhová
Na setkání bude představen pojem paradigma, jako systém základních principů, myšlenek a hodnot, který nás ovlivňuje ontologicky i epistemologicky. Bude nastíněno, jaká paradigmata byla pro lidské poznání určující v průběhu historie. Budeme si klást následující otázky: Jak paradigma souvisí s charakterem výzkumu? Jaká může být v této souvislosti povaha a cíle vědeckého poznání? S jakými metodologickými postupy se různá paradigmata pojí? Jaké postavení může zastávat ve výzkumu vědec*kyně? Zaměříme se také na problematiku reflexivity vlastní pozice ve výzkumu a subjektivity vs. objektivity vědeckého poznání. Představeny budou základní charakteristiky tzv. feministického výzkumu.
V kontextu poznatků získaných na přednášce prosím zahrňte do prezentace následující:
Krátce popište cíle svého výzkumu a specifikujte svou výzkumnou otázku.
- Jaká je vaše hlavní výzkumná otázka?
V jakém paradigmatu se váš výzkum bude pohybovat? Specifikujte spolu s odpověďmi na následující dílčí otázky:
- ontologická otázka = Jaká je povaha reality?
- epistemologická otázka = Jaká je povaha vztahu mezi Vámi jako výzkumnicí*výzkumníkem a objektem zkoumání?
- metodologická otázka = Jak můžete jako výzkumnice*výzkumník postupovat v rámci své snahy o získání poznání? (Tj. máte již představu o metodách?)
Pokuste se reflektovat v rámci výzkumu svou vlastní pozici.
Etika a smysl současné vědy – Vladan Klement
Přednáška se soustředí na rozvinutí schopnosti studentů*ek vést nezávislý výzkum, který bude reflektovat studentovu*činu originalitu a povede ho*ji k dobré etické praxi vědeckého výzkumu.
Během přednášky budou studentům*kám představena následující témata: 1) dobový kontext morální přijatelnosti výzkumu (příklady z minulosti a současnosti), 2) současné etické kodexy a etika vědeckých spoluprací (například anonymita a mlčenlivost, dobrovolná a informovaná účast, reflexe vlastní pozice výzkumníka*ce, společenská a environmentální zodpovědnost), 3) příklady nejčastějších typů etických situací (problematika plagiátorství, repetice nebo whistleblowerství), 4) může technologie nahradit sociální inženýrství? (reflexe dvou přístupů k výzkumu), 5) smysl vlastního výzkumu – qui bono?, 6) problematika financování vědy (je zisk měřítkem úspěchu?).
doporučené otázky k reflexi, vyberte si ty pro Vás nejrelevantnější:
- Jaké je dobové morální paradigma?
- Je Váš výzkum v souladu s tímto paradigmatem? Pokud ano, je to z Vaší vůle, nebo je to přizpůsobení se?
- Kdo benefituje z Vašeho výzkumu - qui bono?
- Položili jste si otázku, jak se na výzkum samotný a jeho výsledky budou dívat další generace?
- Snaží se Váš výzkum spíše o technologický fix nebo sociální inženýrství?
- Které z deseti “příkázání” etickéhovýzkumu je Vám nejbližší a proč?
- Nenarušíte kvůli svému výsledku osobní práva (např. soukromí) třetích osob? (např. Skrz monitorování pohybu na veřejném prostranství)
- Má podle Vás vůbec výzkum mít nějaké etické mantinely nebo jde především o “zaměření na výsledek”?
Etika profese současného tvůrce a jak ji při výzkumu nahlížet – Jiří Tourek
Vystoupení se zaměří na smysl práce ve výzkumném či tvůrčím oboru a jak ji konkrétně nahlížet. Ukáže, jakou zodpovědnost a v jakých směrech má ten, kdo tvoří, bádá, zkoumá či publikuje. Je to například zodpovědnost vůči oboru, studentům, instituci atd. Z těchto konkrétních vztahů vyplývají různé požadavky a závazky. Přednáška též představí etiku dědice, jako konkrétní podobu zarámování etiky profese současné tvorby i vědeckého, odborného, uměleckého či jiného výzkumu.
Debaty a prezentace na daná témata