Autoři
Tomandl, J.
Publikováno v
In: 7th International conference Architecture and Urbanism: Contemporary Research. Praha: CTU. Czech Technical University Publishing House, 2017. p. 55-58. ISBN 978-80-01-06318-7.
Rok
2017
Související lidé
Anotace
Příspěvek pojednává o hledání vzájemného vztahu mezi pohybem a vnímáním prostoru osobami trpícími Parkinsonovou nemocí a podobou vystavěného prostředí. Cílem je pochopit klíčové příznaky nemoci a vhodným návrhem prostoru eliminovat jejich projevy. Během výzkumu, který probíhá ve spolupráci s 1.LFUK a VFN v Praze, jsou, kromě teoretického výzkumu, konfrontováni i samotní lidé s Parkinsonovou nemocí v rámci různých uměle vytvořených prostorových uspořádání.
Autoři
Tomandl, J. - Šestáková, I.
Publikováno v
TecniCall. 2017,(1/2017), 18-19. ISSN 1805-1030.
Rok
2017
Související lidé
Anotace
Cílem článku je ukázat rozdílné potřeby osob s Parkinsonovou chorobou a vliv architektonického a materiálového řešení na jejich orientaci a soběstačnost v prostředí.
Autoři
Tomandl, J. - Šestáková, I.
Publikováno v
In: Stárnutí 2016. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 3. lékařská fakulta, 2016. pp. 178-184. ISBN 978-80-87878-22-4.
Rok
2016
Související lidé
Anotace
Prostředí, ve kterém žijeme, má svůj přirozený historický vývoj a v průběhu dějin si ho lidé vždy přizpůsobovali tak, aby co nejlépe vyhovovalo jejich potřebám. Od roku 1985 se objevuje v českém legislativním prostředí materiál, který upravuje tvorbu prostoru pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. V současné době tuto problematiku řeší zejména prováděcí vyhláška stavebního zákona č. 398/2009 Sb. O obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (MMR, 2009. Jejím účelem je zajistit, aby nové i rekonstruované stavby a veřejný prostor byly obecně přístupné pro co největší množství lidí včetně obyvatel se zdravotním znevýhodněním, rodičů s kočárky apod. Principy navrhování prostředí, které by bylo vhodné pro osoby s Parkinsonovou nemocí, však zatím nejsou nijak definovány a následně zohledněny v normových a legislativních materiálech ani v architektonických manuálech. Aby mohl architekt vhodně navrhnout prostředí pro tuto specifickou skupinu, musí její potřeby
nejdříve pochopit. Spolupráce s odborníky v oblasti neurologie a Parkinsonovy nemoci. Spolupráce s pacienty s diagnostikovanou Parkinsonovou nemocí v různých stádiích. Dotazníkové šetření. Research by design. Cílem projektu je ukázat, že vhodným návrhem architektonicky vytvořeného prostředí je možné kompenzovat některé příznaky nemoci a umožnit tak nemocnému delší setrvání v samostatném životě, jak ve vlastní vhodně upravené domácnosti, tak ve veřejném prostoru. Kvalitní a promyšlený návrh může oddálit i nutnost stěhování se do specializovaných finančně náročnějších zařízení bez vazby na známé prostředí. Výsledkem je pak přínos pro jedince, jeho okolí i celou společnost z hlediska společenského, sociálního i ekonomického.
Autoři
Tomandl, J.
Publikováno v
In: Sborník abstrakt - Dostupné a důstojné bydlení pro všechny II.. Praha: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta architektury, 2016. pp. 24-25. ISBN 978-80-01-06053-7.
Rok
2016
Související lidé
Anotace
Prostředí, ve kterém žijeme, má svůj přirozený historický vývoj a v průběhu dějin si ho lidé vždy přizpůsobovali tak, aby co nejlépe vyhovovalo jejich potřebám. Od roku 1985 se objevuje v českém legislativním prostředí materiál, který upravuje tvorbu prostoru pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. V současné době tuto problematiku řeší zejména prováděcí vyhláška stavebního zákona č. 398/2009 Sb., O obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Jejím účelem je zajistit, aby nové i rekonstruované stavby a veřejný prostor byly obecně přístupné pro co největší množství lidí, včetně obyvatel se zdravotním znevýhodněním, rodičů s kočárky apod.
V současné době nejsou principy navrhování prostředí, které by bylo vhodné pro osoby s Parkinsonovou nemocí, nijak zohledněny v normových a legislativních materiálech ani v architektonických manuálech. Aby mohl architekt prostor vhodně navrhnout, musí tyto potřeby pochopit. Vhodným návrhem architektonického prostoru je možné kompenzovat některé příznaky nemoci a umožnit tak nemocnému delší setrvání v samostatném životě - ve veřejných budovách i ve vlastní vhodně upravené domácnosti. Oddálí se tak i nutnost stěhovat se do specializovaných, finančně náročnějších zařízení bez vazby na okolní společenský život. Výsledkem je přínos pro jedince, jeho okolí i celou společnost z hlediska sociálního i ekonomického.
Autoři
Tomandl, J. ed. - Novotná, K. ed., - Málková, M. ed.
Publikováno v
Praha, 2016-11-01. Praha: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta architektury, 2016. ISBN 978-80-01-06053-7.
Rok
2016
Autoři
Tomandl, J. - Šestáková, I.
Publikováno v
In: Pražské gerontologické dny 2016. Česká alzheimerovská společnost, o.p.s., 2016. p. 22.
Rok
2016
Související lidé
Anotace
Prostředí, ve kterém žijeme, má svůj přirozený historický vývoj a v průběhu dějin si ho lidé vždy přizpůsobovali tak, aby co nejlépe vyhovovalo jejich potřebám. Od roku 1985 se objevuje v českém legislativním prostředí materiál, který upravuje tvorbu prostoru pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. V současné době tuto problematiku řeší zejména prováděcí vyhláška stavebního zákona č. 398/2009 Sb. O obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Jejím účelem je zajistit, aby nové i rekonstruované stavby a veřejný prostor byly obecně přístupné pro co největší množství lidí, včetně obyvatel se zdravotním znevýhodněním, rodičů s kočárky apod.
V současné době nejsou principy navrhování prostředí, které by bylo vhodné pro osoby s Parkinsonovou nemocí, nijak zohledněny v normových a legislativních materiálech ani v architektonických manuálech. Aby mohl architekt prostor vhodně navrhnout, musí tyto potřeby pochopit. Vhodným návrhem architektonického prostoru je možné kompenzovat některé příznaky nemoci a umožnit tak nemocnému delší setrvání v samostatném životě - ve veřejných budovách i ve vlastní vhodně upravené domácnosti. Oddálí se tak i nutnost stěhovat se do specializovaných, finančně náročnějších zařízení bez vazby na okolní společenský život. Výsledkem je přínos pro jedince, jeho okolí i celou společnost z hlediska sociálního i ekonomického.
Autoři
Gál, O. - Poláková, K. - Hoskovcová, M. - Tomandl, J. - Čapek, V. - Berka, R. - Brožová, H. - Šestáková, I., - Růžička, E.
Publikováno v
MOVEMENT DISORDERS. 2019, 34(12), 1831-1838. ISSN 0885-3185.
Rok
2019
Související lidé
Anotace
Background: Public spaces are usually designed with respect to various patient populations, but not Parkinson's disease. The objective of this study was to explore what type of easily applicable visual cueing might be used in public spaces and some interiors to improve gait in people with Parkinson's disease. Methods: Thirty-two patients with freezing of gait walked an 8-meter track on 6 different floor patterns in single- and dual-task conditions in random sequence. The reference pattern was a virtual large transverse chessboard, and the other patterns differed either in size (small floor stones), orientation (diagonal), nature (real paving), regularity (irregular), or no pattern. Time, number of steps, velocity, step length, cadence, and dual-task effect were calculated. The number and total duration of freezing episodes were analyzed. Results: Virtual, large, transverse floor stones improve time (P = 0.0101), velocity (P = 0.0029), number of steps (P = 0.0291), and step length (P = 0.0254) in Parkinson's disease patients compared with walking on no pattern. Virtual floor stones were superior in time and velocity to the real ones. Transverse floor stones were better than diagonal, whereas regular pattern stones were superior to irregular in some gait parameters. Subjectively, the reference pattern was preferred to the irregular one and to no pattern. No direct effect on freezing of gait was observed. Conclusions: Parkinson's disease patients may benefit from floor patterns incorporating transverse oriented large rectangular visual cues. Because public space can be regulated with respect to people with medical conditions, the relevant legislative documents should be extended to allow for parkinsonian gait disorder. © 2019 International Parkinson and Movement Disorder Society. © 2019 International Parkinson and Movement Disorder Society
Autoři
Šestáková, I. - Tomandl, J. - Voříšková, Š. orig. auth. - Gál, O. orig. auth., - Lupač, P. orig. auth.
Publikováno v
Praha: Czech Technical University in Prague, 2019. ISBN 978-80-01-06531-0.
Rok
2019
Související lidé
Anotace
The present publication summarises and organises the current knowledge on the impacts of architecture and the built environment on the mobility and orientation possibilities of persons with Parkinson’s disease. It supplements this existing knowledge with basic principles of spatial design so that requirements related to specific symptoms of Parkinson’s disease can be taken into account in a natural way. Emphasis is put on ensuring an independent and safe life while minimising the use of artificial compensatory elements. This publication is accompanied by videos demonstrating selected typical symptoms of Parkinson’s disease.
Autoři
Šestáková, I. - Tomandl, J. - Voříšková, Š. - Lupač, P., - Gál, O.
Publikováno v
Praha: Czech Technical University in Prague, 2019. ISBN 978-80-01-06530-3.
Rok
2019
Související lidé
Anotace
Publikace shrnuje a uspořádává dosavadní poznatky z oblasti vlivu architektury a vystavěného prostředí na možnosti orientace a pohybu osob s Parkinsonovou nemocí. Tyto poznatky rozšiřuje o základní principy navrhování prostoru tak, aby byly přirozeně zohledněny požadavky související se specifickými projevy nemoci. Důraz je kladen na umožnění samostatného a bezpečného života při snaze minimální implementace umělých kompenzačních prvků. Přílohou publikace jsou názorné videomateriály, představující vybrané projevy typických příznaků Parkinsonovy nemoci.