doc. Ing. arch. David Tichý, Ph.D.

prof. Ing. arch. Michal Kohout, doc. Ing. arch. David Tichý, Ph.D.

15118 Ústav nauky o budovách

Obce hrají v otázce rozvoje bydlení nezastupitelnou roli. Je důležití, aby obec dokázala dobře mapovat vlastní situaci a znala i obecné trendy v této oblasti, a dokázala tak přijímat informovaná rozhodnutí. Publikace ve stručnosti seznamuje s hlavními zásadami a postupy přípravy projektů veřejného nájemního bydlení a uvádí domácí i zahraniční příklady dobré praxe takové činnosti.

Detail

doc. Ing. arch. David Tichý, Ph.D., prof. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D., MBA

15118 Ústav nauky o budovách, 15150 Ústav designu

The growth of globalisation has brought about dramatic changes in the lives of people around the world. It has led to economic growth, poverty reduction, and overall development in a number of countries, and has made it possible to formulate policies that take into account the interests of the wider global population. At the same time, however, globalisation has also increased global inequality, cultural homogenisation, loss of identity, increased consumption of non-renewable energy sources, increased greenhouse gas emissions, deforestation, and other negative impacts that have led to a more cautious attitude towards globalisation in recent years. In 2007, China’s concept of “Ecological Civilisation” provided a clearer direction for sustainable development in various disciplines and fields. When the changes needed to address global climate disruption and social injustice are so widespread, the design discipline is contemplating how to engage more responsibly and systematically with the multiple levels of environmental and social crises in the new civilisation and how to explore design ecologies and interventions based on local natural ecologies, industries, and cultures that are more responsive to the visions of indigenous peoples and people in all regions of the world. Loc-globalisation Design (LGD) is a new field in design research, practice, and education. It is a systematic, holistic design based on the environment, indigenous people, and production lifestyles. This paper provides a comprehensive introduction to LGD, its framework and methodology, and demonstrates the application scenarios of LGD through a relevant case study. It also explores the future development direction of LGD, providing strong support and new ideas to promote the systematic localised development of the design discipline and to enable the design actions and tangible results to be acknowledged and communicated in the world.

Detail

doc. Ing. arch. David Tichý, Ph.D., Ing. arch. Jana Nádravská

15118 Ústav nauky o budovách

Článek představuje měkké zahušťování jako fenomén vhodný pro udržitelný rozvoj stárnoucí suburbánní zástavby větších měst v České republice. Východiska, potenciál i rizika jsou popsány pomocí literatury a zahraniční praxe a naznačují možné použití této strategie v českých podmínkách. Jako podklad pro další výzkum slouží popis prostorových typů měkkého zahušťování s vazbou na rezervy stávajících pozemků a domů, a popis hlavních aktérů fenoménu. Součástí článku je i představení online databáze Hustý Satelity, která vznikla s cílem shromažďovat projekty dobré praxe a popularizovat téma mezi širší veřejností.

Detail

prof. Ing. arch. Irena Šestáková, prof. Ing. arch. Michal Kohout, doc. Ing. arch. David Tichý, Ph.D., Ing. arch. Jan Tomandl, Ph.D.

15118 Ústav nauky o budovách

Certifikovaná metodika implementuje principy univerzálního designu a bezbariérovosti do problematiky individuálního bydlení a tím vytváří novou strukturu v podobě několika kategorií přístupnosti bytů. Metodika sloužila v roce 2024 jako výchozí materiál pro přípravu Vyhlášky č. 146/2024 Sb., Vyhlášky o požadavcích na výstavbu a závazné ČSN 734001 Přístupnost a bezbariérové užívání, konkrétně jejich částí, které se zabývají byty a bytovými domy.

Detail

doc. Ing. arch. David Tichý, Ph.D., JUDr. PhDr. Jiří Plos, Ing. arch. Filip Tittl, Ing. arch. Pavel Hnilička

15118 Ústav nauky o budovách, 15119 Ústav urbanismu

Nařízení statutárního města Brno, kterým se stanovují požadavky na využívání území a požadavky na stavby v statutárním městě Brně (Brněnské stavební předpisy). Prováděcí předpis ke stavebnímu zákonu, vydávaný v přenesené působnosti městem Brnem. Text nařízení byl připraven a koordinován pracovní skupinou sestavenou Institutem plánování a rozvoje hl. města Prahy, Kanceláří architekta města Brno, Českou komorou architektů a právní kanceláří Havel & Partners.

Detail

doc. Ing. arch. David Tichý, Ph.D., JUDr. PhDr. Jiří Plos, Ing. arch. Filip Tittl, Ing. arch. Pavel Hnilička

15118 Ústav nauky o budovách, 15119 Ústav urbanismu

Nařízení hlavního města Prahy, kterým se stanovují požadavky na využívání území a požadavky na stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy). Prováděcí předpis ke stavebnímu zákonu, vydávaný v přenesené působnosti hlavním městem Prahou. Text nařízení byl připraven a koordinován pracovní skupinou sestavenou Institutem plánování a rozvoje hl. města Prahy.

Detail

doc. Ing. arch. David Tichý, Ph.D., Ing. arch. Jana Nádravská

15118 Ústav nauky o budovách

Měkké zahušťování je označení pro postupné zvyšování hustoty zalidnění, ke kterému dochází na soukromých pozemcích a je iniciováno soukromými vlastníky. Tato strategie ze západní Evropy zahrnuje širokou škálu úprav stávajícího vystavěného prostředí s cílem zvýšit obytnou kapacitu. Úpravy lze rozdělit do tří základních kategorií – úprava bez změny v původní hmotě domu; úprava zahrnující transformaci hmoty domu; a vznik nové výplňové stavby na již zastavěném pozemku. Měkké zahušťování vhodně odpovídá na aktuální problematiku suburbií v okolí větších měst, kde by mohlo přinést nové dostupné formy bydlení bez dalšího zastavování krajiny. Tento jev ale také přináší několik rizik, které lze minimalizovat promyšleným plánováním a zahrnutím této strategie do koncepčních dokumentů obcí. Pro plánování je ale nutné určit potenciál měkkého zahušťování vzhledem k charakteristikám stávajících pozemků a k limitům současné české legislativy. Práce v první řadě představuje prostorové typy měkkého zahušťování, které byly získány rešerší zahraniční literatury a jednotlivých realizovaných projektů v Evropě i v ČR, a jejich vazbu na minimální prostorové rezervy pro realizaci jednotlivých typů. Tyto prostorové rezervy nejsou pouze plošnými rezervami, protože možnost a rozsah zahuštění je významně ovlivněn umístěním původního domu na pozemku, poměrem pozemku (šířka x hloubka) a vztahem k přístupové ulici. Prostorovou analýzou vybraných příměstských lokalit v pražské suburbánní zóně je zjištěno, jaké rezervy existují a jaký je tedy potenciál měkkého zahuštění. Prvotní výsledky analýzy rezerv ukazují, že šířka pozemku je klíčovým parametrem, který je důležitější než celková výměra parcely. Interpretace analýzy poskytuje podklad pro konkrétní nástroje územního plánování na municipální úrovni pro podporu nebo naopak limitaci měkkého zahušťování v jednotlivých lokalitách.

Detail

doc. Ing. arch. David Tichý, Ph.D., Ing. arch. Jana Nádravská

15118 Ústav nauky o budovách

Like other post-socialist countries, the Czech Republic experienced an uncontrolled suburbanization after 1989. The sprawling development of individual houses in the hinterland of larger towns in Czech Republic is at the center of many current discussions about unsustainable housing, in terms of exploitation of the landscape, the environmental and economic unsustainability of individual houses and the social challenges of local communities. However, with the growing housing affordability crisis and the ongoing demand for suburban housing, these sites can also be seen as having a potential for further development. This article explores the strategies of "soft densification" of suburbs in Western Europe and their possible application to the strategic development of Czech Republic suburbia. However, density alone is not the answer to functioning localities, so the objective is to formulate the qualitative characteristics of soft densification strategies and to articulate the possible relationship between densification and the transformation of suburban localities towards more sustainable sites in terms of all four pillars of sustainability. These formulations should serve as a premise for setting appropriate rules for soft densification of suburban neighbourhoods in Czech Republic. Specific examples of "soft densification", the different approaches, and their results in European countries with longer suburban tradition can be examined in detail, including the identification of the stakeholders in the process. Soft densification strategies and policies from European countries are examined through a comparative analysis, which identifies strengths, weaknesses, and risks associated with soft densification. Key parameters are then benchmarked against Czech regulatory laws to find feasible strategies in Czech conditions. The conducted analysis shows the context of soft densification and provides a deeper understanding of possible application in Czech Republic, especially focusing on spatial aspects of these redevelopments.

Detail

doc. Ing. arch. David Tichý, Ph.D., prof. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D., MBA, Arch. Gulbahar Emir Isik, MSc., Noor Marji, MSc., Ing. arch. Akshatha Ravi Kumar

15116 Ústav modelového projektování, 15118 Ústav nauky o budovách, 15119 Ústav urbanismu, 15150 Ústav designu

The demand for age-friendly communities that can support the health and well-being of older people is rising as Europe's population ages. Communities are facing transition issues. Transition Design is an emerging design approach that seeks to address complex social and environmental challenges through participatory processes, including re-framing the present and future, designing interventions, and waiting and observing. This article explores the potential of Transition Design to create age-friendly communities in Europe. Drawing on examples from several European countries, it describes the key principles of Transition Design and how they can be applied to the development of age-friendly communities. The article highlights the importance of participatory processes in involving older people and other stakeholders in the design process and discusses the role of technology in creating more accessible and inclusive environments. The article also considers some of the challenges of implementing a transition design

Detail

doc. Ing. arch. David Tichý, Ph.D., Ing. arch. Jana Nádravská

15118 Ústav nauky o budovách

Současná kladně hodnocená výstavba na suburbiích nebo vesnicích již čerpá z tradičních modelů zástavby vesnic v urbanistickém i architektonickém smyslu, proto je otázkou, zda je možné tradiční modely zástavby vesnic použít také jako podklad pro nastavení parametrů měkkého zahušťování suburbií? Je možné se inspirovat veřejnými, poloveřejnými a sdílenými prostory, které utvářely komunitní život na vesnici a přenést je úspěšně do projektů měkkého zahušťování? Příspěvek je zaměřen na představení možností měkkého zahušťování společně s příklady vybraných prostorových prvků, kterými se můžeme inspirovat u tradiční vesnické zástavby.

Detail