Autoři
Lehkoživová, I. ed. - Zikmund, J. ed. - Tóthová, L. ed. - Aulický, V. ed. - Efler, T. ed. - Hájek, P. ed. - Beran, L. ed. - Červinka, J. ed. - Fragner, B. ed., - Potůček, J. ed.
Publikováno v
Praha: CTU FA. Research Centre for Industrial Heritage, 2024. ISBN 978-80-01-07330-8.
Rok
2024
Podkategorie
Sborník
Související lidé
Ústav
Autoři
Lehkoživová, I. - Zikmund, J. - Beran, L. - Potůček, J. - Fragner, B. - Aulický, V. - Freiwillig, P. - Zavadská, B. - Suchomel, J., - Mácha, V.
Publikováno v
Praha: CTU FA. Research Centre for Industrial Heritage, 2024. ISBN 978-80-01-07322-3.
Rok
2024
Podkategorie
Kniha
Související lidé
Anotace
Budovy telefonních ústředen dnes představují jednu z nejohroženějších skupin průmyslového dědictví. Expertně navrhované stavby v sobě ukrývaly objemná elektromechanická zařízení a zároveň vyjadřovaly technický pokrok a společenský význam veřejné telekomunikační sítě. Analogové systémy však byly záhy nahrazeny digitálními, nevyžadujícími již velké prostory ani lidskou obsluhu. Jejich budovy tak ztratily svůj smysl a mizí v rukou nových vlastníků. Kniha přináší přehled technologického, typologického a architektonického vývoje těchto staveb v Československu, věnuje se společenským a politickým souvislostem jejich vzniku i jejich autorům. Publikace vznikla jako součást projektu Průmyslová architektura druhé poloviny 20. století: Extenze, transformace a identita (DH23P03OVV016) v programu na podporu aplikovaného výzkumu v oblasti národní a kulturní identity NAKI III.
Autoři
Beran, L.
Publikováno v
Zprávy památkové péče. 2024, 84(2), 197-204. ISSN 1210-5538.
Rok
2024
Podkategorie
Článek
Související lidé
Anotace
Studie si klade za cíl poznání stavebního vývoje a současného stavu významného pražského průmyslového areálu a především analýzu památkových hodnot, které jeho stavby nesou. Předpokládá, že běžná formální kritéria k vyhodnocení nestačí, že je zapotřebí vřazení těchto staveb do dalších, pro ně patřičnějších souvislostí – jak do zvláštního domácího hospodářského a politického vývoje, tak do obecného, globálního vývoje stavebních konstrukcí a technologií. Obsah archivních fondů, vzniklých činností zdejších stavebníků a pro ně pracující stavební společnosti, byl proto konfrontován s dobovou i recentní literaturou a zkoumáním in situ. Výsledná zjištění zpřesňují a prohlubují poznatky, na jejichž základě byla část staveb již před dvaceti lety prohlášena za kulturní památku – budoucnost předmětného areálu tedy již příliš neovlivní. Mohou však nasměrovat pozornost k dosud spíše přehlíženému dějinnému období poválečné obnovy a transformace i k aktuální problematice historie a ochrany mladší průmyslové architektury. V nejobecnější rovině pak prohlubují chápaní komplexního vztahu architektury a konstrukce.
Autoři
Tej, P. - Scheinherr, A. - Kolísko, J. - Beran, L., - Hulec, M.
Publikováno v
Praha: Czech Technical University in Prague, 2023. ISBN 978-80-01-07127-4.
Rok
2023
Podkategorie
Kniha
Související lidé
Anotace
V roce 1922 vznikl první návrh Libeňského mostu. Po 100 letech, v roce 2022 byla zahájena první celková rekonstrukce obloukového mostu přes Vltavu a celého soumostí. Naštěstí se díky iniciativě Adama Scheinherra Libeňský most Nebourat, Nerozšiřovat podařilo tento unikátní Janákův a Menclův most zachránit před plánovaným zbouráním. Následně most prošel podrobnými diagnostikami a zatěžovacími zkouškami provedenými Kloknerovým ústavem ČVUT v Praze pod vedením Jiřího Kolíska. Autory architektonicko- urbanistického návrhu rekonstrukce soumostí a jeho okolí z roku 2022 jsou architekti Petr Tej, Tomáš Cach a Oto Melter. V soutěži na rekonstrukci soumostí formou Design and Build zvítězila a stavbu provádí společnost Metrostav TBR a. s., projekční práce připravují společnosti SATRA spol. s r. o. a Stráský, Hustý a Partneři s. r. o. pro TSK Praha a. s.
Autoři
Beran, L. - Zikmund, J.
Publikováno v
TICCIH Bulletin. 2022,(97), 17-19. ISSN 1605-6647.
Rok
2022
Podkategorie
Článek
Související lidé
Anotace
With the Séquin & Knobel map the Research Centre for Industrial Heritage moves beyond the borders of the Czech Republic and highlights the work of specialised architectural offices all over Europe. It at the same time shows that the history of industry and industrial heritage transcends the borders of individual modern-day states. The map thus also serves as a potential platform for other forms of international cooperation – for example, the sharing of results from research projects on industrial architecture and the concentration of data in one place where it can be continuously updated.
Autoři
Vorlík, P. - Guzik, H. - Beran, L. - Brůhová, K. - Kužvartová, L. - Mlynčeková, L. - Pavel, M. - Pokorná, T. - Ullmannová, K. - Vicherková, V. - Zikmund, J. - Bykov, A. - Franc, M. - Dulla, M. - JIrkalová, K. - Kracík, M. - Roubal, P., - Savická, P.
Publikováno v
Praha: CTU FA. Department of Theory and History of Architecture, 2022. ISBN 978-80-01-07028-4.
Rok
2022
Podkategorie
Kniha
Související lidé
prof. Ing. arch. Petr Vorlík, Ph.D., Mgr. Jan Zikmund, Ph.D., doc. mgr Hubert Kamil Guzik, Ph.D., Mgr. Lukáš Beran, Ph.D., Ing. arch. Mgr. et Mgr. Klára Brůhová, Ph.D., Mgr. Veronika Vicherková, Ph.D., PhDr. Miroslav Pavel, Ph.D., Mgr. Tereza Pokorná, Mgr. art. Lucia Tóthová, Ph.D., M.A. Klára Ullmannová
Anotace
Autoři této knihy čtenářům zprostředkovávají klíčové procesy v architektuře osmdesátých let – zejména rostoucí úsilí o kritickou vnitřní sebereflexi, reálné vyhodnocení možností našeho stavebnictví a snahy o jeho revitalizaci nebo reakce na tehdy aktuální společenské či mezinárodní výzvy. A s ambicemi naznačují i okolnosti jejich (ne)naplnění v reálné tvorbě. Na pozadí institucionálního a myšlenkového zázemí představují tuto architekturu jako složitou a v mnoha ohledech protikladnou mozaiku. Ta odráží jak rozvolněný konzumně orientovaný životní styl, tak i všudypřítomnou unifikovanou výstavbu v ekonomicky a morálně slabém režimu. Zahrnuje jak setrvačnost sociální politiky státu, tak exkluzivní služby prominentům. Pečlivě moderovanou ideologickou reprezentaci prostřednictvím okázalých budov i lehce „diverzní“ prosakování a posléze i naplnění západních inspirací. Masivní vytěžování a ničení přírody a zároveň plány na tvorbu udržitelného životního prostředí. Technokratickou organizaci práce architektů a stejně tak jejich schopnost nalézt pozitivní soukromé niky v alternativní kultuře. Jestliže se éra osmdesátých let jeví jako mimořádně rozporuplná, pak architektura nemohla být jiná.
Autoři
Beran, L.
Publikováno v
BETON-technologie, konstrukce, sanace. 2022, 22(3), 86-87. ISSN 1213-3116.
Rok
2022
Podkategorie
Článek
Související lidé
Anotace
Projektování slavného mostu přes Lužnici v Bechyni provázel pozoruhodný spor, v němž nešlo o nic menšího než o pojetí vztahu architektury a inženýrství.
Autoři
Beran, L.
Publikováno v
BETON-technologie, konstrukce, sanace. 2022, 22(2), 82-87. ISSN 1213-3116.
Rok
2022
Podkategorie
Článek
Související lidé
Anotace
Na konci devatenáctého století vyvinuli inženýři a stavitelé technických a průmyslových staveb vícepodlažní železobetonové rámové konstrukce a obloukové či parabolické nosníky, které se až v prvních dvou desetiletích století dvacátého stávají architektonickým tématem – z praktických, ale i teoretických příčin. Další inovace železobetonu, jako např. ploché stropy, byly již jen jedním z nástrojů uvolnění půdorysu i fasády od nosné konstrukce.
Autoři
Tej, P. - Kolísko, J. - Beran, L. - Hulec, M., - Scheinherr, A.
Publikováno v
Praha: CTU. Klokner Institute, 2022. ISBN 978-80-01-07039-0.
Rok
2022
Podkategorie
Kniha
Související lidé
Anotace
V roce 1922 vznikl první návrh Libeňského mostu. Po 100 letech, v roce 2022
byla zahájena první celková rekonstrukce obloukového mostu přes Vltavu
a celého soumostí. Naštěstí se díky iniciativě Adama Scheinherra Libeňský
most Nebourat, Nerozšiřovat podařilo tento unikátní Janákův a Menclův
most zachránit před plánovaným zbouráním. Následně most prošel podrobnými
diagnostikami a zatěžovacími zkouškami provedenými Kloknerovým
ústavem ČVUT v Praze pod vedením Jiřího Kolíska. Autory architektonicko-
urbanistického návrhu rekonstrukce soumostí a jeho okolí z roku 2022
jsou architekti Petr Tej, Tomáš Cach a Oto Melter. V soutěži na rekonstrukci
soumostí formou Design and Build zvítězila a stavbu provádí společnost
Metrostav TBR a. s., projekční práce připravují společnosti SATRA spol. s r. o.
a Stráský, Hustý a Partneři s. r. o. pro TSK Praha a. s.
Autoři
Tej, P. - Kolísko, J. - Hulec, M. - Vráblík, L. - Bouška, P. - Sýkora, M. - Beran, L. - Vacek, V. - Hrabánek, M. - Vokáč, M. - Blank, M. - Dobiáš, D. - Čech, J. - Pokorný, P., - Tejová, A.
Publikováno v
[Verified Technology] 2022.
Rok
2022
Podkategorie
Ověřená technologie
Související lidé
Anotace
Ověřená technologie se zabývá výběrem a ověřením vhodnosti sanačních postupů betonových konstrukcí historických mostů, především rekonstrukcí prefabrikovaných prvků zábradlí a také možnostmi oprav defektů menšího rozsahu.
Tato Ověřená technologie byla vyvinuta pro historické mostní konstrukce. Primárně měla být aplikována při rekonstrukci Libeňského mostu v Praze. Z důvodů odkladů rekonstrukčních prací však nebylo možné tento postup vyzkoušet in situ. Byla proto zvolena možnost experimentu na přibližně odpovídající, avšak, nehistorické konstrukci.
Navrhovaná technologie je zcela inovativní. Podobnou problematikou se zabývá prof. Eugen Brühwiler ze Švýcarského federálního technologického institutu. Použití technologie zesilování pomocí materiálu na bázi UHPC nebylo dosud v Evropě použito. Je to zapříčiněno absencí norem a předpisů spojených s použitím těchto progresivních materiálů.