Ing. arch. Šárka Malošíková

Ing. arch. Mgr. et Mgr. Klára Brůhová, Ph.D., Ing. arch. Šárka Malošíková

Studie je věnována tématu mediální reprezentace architektury z genderové perspektivy. Soustředí se na diskurzivní analýzu odborných architektonických časopisů, které vycházely v českém prostředí v 80. a 90. letech 20. století – tedy v období kolem zlomového roku 1989. Primárními zdroji jsou tituly Architektura ČSR a Československý architekt (obojí vydáváno do r. 1989) a následně Architekt, nejrozšířenější časopis o architektuře porevolučního období. Jde tedy o periodika, která se významně podílela na formování zdejšího architektonického diskursu a do velké míry (spolu)vytvářela jak „obraz architekta”, tak i směr přemýšlení o tom, co je to „dobrá architektura” a jaké má mít charakteristiky. Vzhledem k dosahu a důležitosti časopisů se redakční výběr publikovaných děl a tvůrců často stával základem pro utváření kánonu české architektury. Studie chce v této souvislosti přinést reflexi principů utváření architektonického diskurzu (potažmo kánonu) na stránkách zmíněných časopisů z pozic feministické kritiky. V textu se pokoušíme rozklíčovat mj. také to, kdo vůbec diskurz vytváří a komu je na stránkách odborných periodik dáván hlas. Hlavním parametrem naší analýzy je především rozbor zastoupení žen architektek (jak mezi tvůrci/tvůrkyněmi diskurzu, tak mezi osobnostmi, o kterých se píše). Sledujeme, jak se píše o ženách v architektuře, jaké kvality a vlastnosti jsou zdůrazňovány i jaká jejich díla jsou publikována. Zjištění dáváme do souvislosti s utvářením obrazu „úspěšného architekta/architektky” a pokoušíme se vysledovat, zda a jakým způsobem je tento obraz genderovaný či stereotypizovaný. Soustředíme se rovněž na to, zda v tomto ohledu došlo k nějakým změnám se změnou politického systému.

Detail

Ing. arch. Šárka Malošíková

15128 Ústav navrhování II

Text popisuje výuku design-build projektů u nás i v zahraničí, její přínosy i omezení a roli pedagoga během tohoto učebního procesu.

Detail

Ing. arch. Šárka Malošíková

15128 Ústav navrhování II

Udržitelnost se stala v posledních desetiletích nedílnou součástí výuky na školách architektury. Studenti se s ní setkávají jak v technických a teoretických předmětech, tak v návrhových ateliérech. Ateliérová výuka zahrnuje i tzv. design-build projekty, tedy projekty, při nichž mají studenti možnost rozvíjet svůj návrh až do fáze realizace. Příspěvek představuje různé příklady této metody výuky. Škála přístupů dokládá, že se budoucí architekti učí vnímat udržitelnost nejen skrze požadavky vybraného certifikátu či možnosti využití nejnovějších technologií, ale také jako schopnost pracovat s lokálními materiály nebo místní komunitou. U některých design-build ateliérů se nejedná pouze o jednorázovou akci – mnohé z nich působí ve vybraných lokalitách dlouhodobě, což jim umožňuje pochopit potřeby místních a zvyšovat tak kvalitu a relevanci své práce.

Detail

Ing. arch. Šárka Malošíková

15128 Ústav navrhování II

Detail

Ing. arch. Šárka Malošíková

15128 Ústav navrhování II

Design-build projekty představují způsob výuky architektonického navrhování, při kterém studenti své návrhy dovádí až k realizaci. Příklady tohoto přístupu najdeme na mnoha školách architektury. Rozsah, forma a cíle projektů se ale často liší. Příspěvek se zabývá hlavními tématy výuky design-build projektů v průběhu posledního století, zaměřuje se na přínosy a omezení tohoto přístupu, naznačuje případný přesah do výzkumné činnosti nebo možnosti užší spolupráce školy architektury s komunitou či skutečným klientem a zasazuje jej do sjednocujícího širšího teoretického rámce.

Detail

Ing. arch. Šárka Malošíková

15128 Ústav navrhování II

Výuka design-build projektů na školách architektury přináší studentům možnost konfrontovat výkresovou abstrakci návrhu s jeho zhmotněnou skutečností a získat přímou zkušenost s každou fází architektonické praxe včetně realizace. Kniha uvádí čtenáře do problematiky design-build výuky a nabízí vhled do chodu pěti ateliérů a jedné podpůrné platformy působících na různých zahraničních školách. Základem textů představujících jednotlivé přístupy jsou rozhovory vedené s vedoucími těchto ateliérů, které dovolují poodhalit zkušenosti i osobní přesvědčení formující jejich rozdílnou metodu výuky. Publikace je jedním z výstupů výzkumu na téma design-build výuky na Ústavu navrhování II Fakulty architektury ČVUT v Praze, který v posledních letech inicioval celou řadu těchto projektů.

Detail

prof. Ing. arch. Hana Seho, Ing. arch. Šárka Malošíková

15128 Ústav navrhování II

Lze se naučit architektuře bez přímé zkušenosti? V posledních letech roste pozornost a zájem věnovaný tzv. design-build projektům na školách architektury, jejichž metodika umožňuje přiblížit studentům realitu architektonické praxe jinak, než pouze zprostředkovaně. Studenti mají příležitost vytvořit návrh pro konkrétní situaci reálného zadání a ověřit si jeho platnost jak zpracováním prováděcího projektu, tak hlavně vlastnoruční realizací tohoto návrhu. Fakulta architektury ČVUT již v minulosti úspěšně realizovala několik design-build projektů a tématu výukové metodiky tohoto typu se dlouhodobě věnuje i v rámci výzkumu.

Detail

Ing. arch. Šárka Malošíková

15128 Ústav navrhování II

Publikace zachycuje průběh a výsledky třetího ročníku Letní dílny, který v roce 2017 proběhl v dejvickém kampusu na Praze 6 pod vedením Ateliéru MáMA (Mádr–Malošíková) Fakulty architektury ČVUT v Praze. Cílem dílny bylo se studenty navrhout a postavit dřevěnou instalaci v Parku Indíry Gándhíové, která dočasně nahradila vyšlapanou cestu.

Detail

Ing. arch. Šárka Malošíková

15128 Ústav navrhování II

Kostel v Bagsværdu navržený Jørnem Utzonem patří mezi nejvýznamnější sakrální stavby 20. století, a to zejména díky hlavnímu sakrálnímu prostoru umocněnému konvexně tvarovanou betonovou skořepinou.

Detail

Ing. arch. Šárka Malošíková

15128 Ústav navrhování II

Design-build projekty se stále častěji stávají trvalou součástí výuky na školách architektury. Poskytují studentům možnost svůj návrh dopracovat až k realizaci, díky níž si osvojují práci s vybraným materiálem, konstrukcí a nástroji. Důležitý je i samotný proces, který v mnohém kopíruje skutečné podmínky praxe. Po úvodní fázi hledání nejlepšího řešení pro dané zadání získává na důležitosti koordinovaná týmová práce, jejíž pochopení je dnes při narůstající komplexnosti stavebních procesů pro začínající architekty nezbytné.

Detail