Výzkumné centrum průmyslového dědictví (VCPD)

Mgr. Jan Zikmund, Ph.D.

On March 1st, 2023, the Research Centre for Industrial Heritage at the Faculty of Architecture of the Czech Technical University in Prague began work on a five-year research project supported under the National and Cultural Identity (NAKI III) Research and Development programme of the Ministry of Culture of the Czech Republic: ‘Industrial Architecture of the Second Half of the 20th Century: Extension, Transformation, and Identity’.

Detail

PhDr. Benjamin Fragner

Stále jde o závod s časem. Průmyslové dědictví je leckdy ohroženější než kdy dřív. Kvůli zanedbané údržbě, humpoláckým úpravám, zhoršujícímu se stavebně‑technickému stavu léta opuštěných technických a průmyslových objektů. Stává se to účelovým argumentem. Přibývá záminek pro demolice. Sledujeme paradoxní vývoj, charakteristický pro současnou situaci. Oproti době před dvaceti, třiceti lety už nechybějí informace, argumenty, mezinárodní srovnání, a hlavně přesvědčivé příklady dalšího využití. Podařilo se podrobněji zmapovat a upozornit na hodnoty, nedávno ještě přijímané s nedůvěrou, jako nedůležité. Mezitím jsou tématem akademického zájmu, součástí populární kultury, módou. Rozhodování o projektech nového využití opuštěných industriálních staveb se ale protahují, v prostředí převládající developerské výstavby je nesnadné je prosadit.

Detail

PhDr. Benjamin Fragner

Stále jde o závod s časem. Průmyslové dědictví je leckdy ohroženější než kdy dřív. Kvůli zanedbané údržbě, humpoláckým úpravám, zhoršujícímu se stavebně‑technickému stavu léta opuštěných technických a průmyslových objektů. Stává se to účelovým argumentem. Přibývá záminek pro demolice. Sledujeme paradoxní vývoj, charakteristický pro současnou situaci. Oproti době před dvaceti, třiceti lety už nechybějí informace, argumenty, mezinárodní srovnání, a hlavně přesvědčivé příklady dalšího využití. Podařilo se podrobněji zmapovat a upozornit na hodnoty, nedávno ještě přijímané s nedůvěrou, jako nedůležité. Mezitím jsou tématem akademického zájmu, součástí populární kultury, módou. Rozhodování o projektech nového využití opuštěných industriálních staveb se ale protahují, v prostředí převládající developerské výstavby je nesnadné je prosadit.

Detail

prof. Ing. Mgr. Akad. arch. Petr Hájek, Mgr. Jan Zikmund, Ph.D., PhDr. Benjamin Fragner, Mgr. Lukáš Beran, Ph.D., doc. Ing. arch. Tomáš Efler, Mgr. Irena Lehkoživová, Ph.D., Mgr. Jakub Potůček, Mgr. art. Lucia Tóthová, Ph.D., Mgr. Jan Červinka, doc. Ing. arch. Václav Aulický

15113 Ústav teorie a dějin architektury, 15129 Ústav navrhování III, 15114 Ústav památkové péče

Detail

Mgr. Jan Zikmund, Ph.D., PhDr. Benjamin Fragner, Mgr. Lukáš Beran, Ph.D., Mgr. Irena Lehkoživová, Ph.D., Mgr. Jakub Potůček, doc. Ing. arch. Václav Aulický

15123 Ústav stavitelství I, 15113 Ústav teorie a dějin architektury

Budovy telefonních ústředen dnes představují jednu z nejohroženějších skupin průmyslového dědictví. Expertně navrhované stavby v sobě ukrývaly objemná elektromechanická zařízení a zároveň vyjadřovaly technický pokrok a společenský význam veřejné telekomunikační sítě. Analogové systémy však byly záhy nahrazeny digitálními, nevyžadujícími již velké prostory ani lidskou obsluhu. Jejich budovy tak ztratily svůj smysl a mizí v rukou nových vlastníků. Kniha přináší přehled technologického, typologického a architektonického vývoje těchto staveb v Československu, věnuje se společenským a politickým souvislostem jejich vzniku i jejich autorům. Publikace vznikla jako součást projektu Průmyslová architektura druhé poloviny 20. století: Extenze, transformace a identita (DH23P03OVV016) v programu na podporu aplikovaného výzkumu v oblasti národní a kulturní identity NAKI III.

Detail

Mgr. Lukáš Beran, Ph.D.

Studie si klade za cíl poznání stavebního vývoje a současného stavu významného pražského průmyslového areálu a především analýzu památkových hodnot, které jeho stavby nesou. Předpokládá, že běžná formální kritéria k vyhodnocení nestačí, že je zapotřebí vřazení těchto staveb do dalších, pro ně patřičnějších souvislostí – jak do zvláštního domácího hospodářského a politického vývoje, tak do obecného, globálního vývoje stavebních konstrukcí a technologií. Obsah archivních fondů, vzniklých činností zdejších stavebníků a pro ně pracující stavební společnosti, byl proto konfrontován s dobovou i recentní literaturou a zkoumáním in situ. Výsledná zjištění zpřesňují a prohlubují poznatky, na jejichž základě byla část staveb již před dvaceti lety prohlášena za kulturní památku – budoucnost předmětného areálu tedy již příliš neovlivní. Mohou však nasměrovat pozornost k dosud spíše přehlíženému dějinnému období poválečné obnovy a transformace i k aktuální problematice historie a ochrany mladší průmyslové architektury. V nejobecnější rovině pak prohlubují chápaní komplexního vztahu architektury a konstrukce.

Detail

Mgr. Jakub Potůček

Studie představuje problematiku kovových oken v české funkcionalistické architektuře.

Detail

Mgr. Jakub Potůček

Studie představuje problematiku sklobetonových konstrukcí v české funkcionalistické architektuře.

Detail

Mgr. Jakub Potůček

Článek pojednává o fenoménu tzv. školiček, které byly podle projektu architekta Lubora Marka v 50. letech 20. století hlavně v Praze budovány jako provizorní jednotřídky.

Detail

Mgr. Jakub Potůček

Kritická recenze rekonstrukce a konverze nejstarší části Winternitzových mlýnů v Pardubicích pro účely krajské Gočárovy galerie.

Detail