PLÁN B: MĚSTO NAD MĚSTEM
ZS 2024
Zadání
Vize:
Densifikace a udržitelnost města prostřednictvím nástaveb.
Přemýšlet budeme o tom, jak by se mohlo město rozrůstat, vyvíjet, nestárnout, nacházet nové funkce, aniž by se zvětšovala jeho zastavěná plocha a tak, aby proces vývoje byl co nejvíce udržitelný po všech stránkách. Hledat budeme domy, místa nebo i celé čtvrti vhodné pro zásadní rozšiřování do výšky, budeme hledat funkce, které v území chybí, budeme se zabývat tím, jak by stavby mohly fungovat v budoucnu… a co nejmíň jsme přitom zasahovali do stávajících nezastavěných ploch.
Inspirací mohou být utopie metabolistů 60. let, jako byl třeba Yona Friedman.
Kontext:
Když uvažujeme o udržitelnosti a o budoucnosti existence lidstva a jeho vystavěného prostředí na zemi, nezbývá, než si uvědomit, že ať budeme postupovat sebešetrněji, sebeopatrněji, stavět z těch nejlepších, nejvíce recyklovaných, znovupoužitelných a lokálních materiálů, i když budeme v maximální možné míře uhlíkově neutrální, vždy nezbytně každou novou stavbou vytvoříme novou stopu. Je to přitom vůbec potřeba
"Nejekologičtější budova je... ta, která je už postavená." (Carl Elefante)
Podle údajů World Green Building Council polovina budov, které budou existovat v roce 2050, již dnes stojí. Péče o již existující vystavěné prostředí i jednotlivé budovy je tedy zásadní. Architekt – spolu s klientem – by měli pečlivě zvažovat, zda je nutné jako odpověď na zadání vždy navrhnout a realizovat novostavbu. Zda není možné znovu využít, obnovit, případně doplnit či nezbytným způsobem rozšířit stavbu již existující. Pokud to možné není, tak alespoň vždy doplňovat existující strukturu. Hodnota stávajících staveb však není jen ta ekonomická a ekologická. Důležité je i samo to, že stavba již nějakou dobu existuje. Svědčí to o jejích kvalitách, dost možná dokonce o její kráse, která umožnila její přežití.
"There is no Planet B."
Pojďme ale zkusit náš "Plán B" – Město nad městem.
Cíl a zadání:
Prvním krokem naší práce bude zkoumání města, hledání vhodných míst a stanovení hypotéz pro každé z nich – co je právě na něm hodnotné? Proč právě ono by mohlo být základnou pro vznik „města nad městem“. Fyzicky zastavěno budovami je v Praze jen 7 % celkové rozlohy. 13,5 % plochy města tvoří ulice a dopravní infrastruktura. Hustota obyvatel je v Praze jen 25 osob/ha. V Miláně 73, ve Vídni 41. Nicméně Vinohrady mají hustotu zhruba 200 osob/ha, zatímco zástavba rodinných domů v Křeslicích na okraji města jen 10. 500 lidí, to jsou 2 běžné paneláky na Jižním Městě, 90 vil na Ořechovce nebo 1 blok na Vinohradech. Anebo 200 rodinných domků v Křeslicích. 56 % domů v Praze má výšku menší než 10 m.
Prvotním výstupem našeho společného zkoumání by pak měl být „katalog“ možností – paleta (typových) řešení od demontáže šikmých střech a nástavby domů o X pater, ve spojení s řešením zeleně či zdrojů energie, přes „parazitické“ a částečně nezávislé konstrukce nad jednotlivými domy a/nebo vnitrobloky a dvory; příležitosti ale jistě může nabídnout i „řídká“ vilová zástavba.
V „hustém“ městě, ve čtvrtích, jako jsou Vinohrady či Holešovice, můžeme stanovit hypotézu, že tomuto typu zástavby přeci jen po více než 100 letech existence „něco“ chybí, že do budoucna může být hustší (tzn. vyšší)… navzdory tomu, že statisticky jde o části města s nejhustší zástavbou. Chybí mu zeleň? Plochy pro výrobu energie? Školy? Snese zvýšení počtu obyvatel?
Panelová sídliště představují relativně řídkou zástavbu, ale s vysokými stavbami. Kontrast volného prostoru a malé stopy domů. Veřejný prostor mezi domy má potenciál… prostě město v parku… chybí ale služby, chybí často důvod na sídlišti zůstávat. Současně vzájemné odstupy domů jsou z dnešního pohledu zbytečně velké. Mohly by tedy domy být vyšší? Hlavními tématy na sídlištích mohou jak parter tak střechy. Zeleně je na sídlišti dostatek, je ale kvalitní?. Na domech zeleň chybí, domy s velkou plochou fasád a „ideální“ orientací mají velký potenciál se přehřívat – dovede tomu „město nad městem“ pomoct?
Zajímavou příležitostí mohou být obchodní centra a samoobsluhy apod. na sídlištích (nízké a plošně náročné anomálie v jinak spíš vysoké zástavbě; bariéry v území). Lužiny, Barrandov, Butovice, Velká Ohrada, Jižní Město I. (Háje, Opatov), či areály vysokých škol (např.kampus ČVUT v Dejvicích – monoblok, halové laboratoře), kde se nabízí např. téma propojení školy s bydlením či studentskými kolejemi nebo doplnění dalších funkcí kampusu.
Neméně zajímavé jsou vozovny a garáže hromadné dopravy. Plošně extenzivní, ale v zásadě jen jednopodlažní stavby, často skeletové, často dnes „pohlcené“ okolním městem (vozovna Pankrác, Žižkov, Orionka, Strašnice atd.). Možná je zajisté i systematická výstavba nad dopravní infrastrukturou jako takovou (např. v současné době diskutované kolejiště hlavního nádraží v Praze).
Toto zadání je vhodné pro studenty všech ročníků.
Předpokládá se práce ve dvoučlenných týmech s výjimkou studie pro bakalářskou práci. U studujících magisterského stupně je možná jak práce v týmu, tak samostatně.
